Biografia Korešpondencia

Obsáhlý svazek korespondence básníka Františka Hrubína a literárního historika a kritika Václava Černého vypovídá nejen o mimořádném přátelství obou spisovatelů, o době, v níž žili, a lidech, s kterými se stýkali, ale je i důležitou knihou o novodobé české poezii a českém básnickém překladu.

Vzpomínky těch, kteří přežili krutost esesáků ještě v době, kdy byl Hitler mrtev a válka skončila.

Nikdy neodeslaný „Dopis otci“ (1919) je považován za klíč k literárnímu dílu Franze Kafky (1883-1924).

Kniha obsahuje texty dopisů a pohlednicí odeslaných v rozmezí v letech 1981 - 2000 z Tábora do Plzně.

Anotace: Korespondence J.

První výbor Máchových dopisů v překladu do němčiny.

Edice Korespondence Jakuba Demla soustřeďuje a zpřístupňuje některé rozsáhlejší soubory básníkových dopisů.

Karel Hiršl, popravený člen odbojové skupiny Předvoj, vedl za okupace korespondenci s přáteli totálně nasazenými v říši: Karlem Bertelmannem, Josefem Vyskočilem a Vladimírem Kirchnerem.

Souborná edice 164 dopisů o literatuře, překládání a životě, které si mezi sebou vyměňovali dva vynikající čeští překladatelé a spisovatelé.

Listy Deža Ursinyho Eve Rosenbaumovej Jabloň v zime prichádzajú zďaleka, a predsa zblízka.

Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života.

Čtvrtý svazek spisů tvoří dopisy, které autor přímo či nepřímo adresoval rodinné přítelkyni Mileně do Švýcarska.

Nikdy neodeslaný „Dopis otci“ (1919) je považován za klíč k literárnímu dílu Franze Kafky (1883-1924).

Skladatel a konceptualista John Cage patří k nejvýraznějším osobnostem hudby 20. století s přesahem do mnoha jiných oblastí umění.

Korespondence básnické dvojice Holan-Zedníček z let 1940-1977: 240 dopisů, doplněných poznámkovým aparátem, bohatou obrazovou přílohou, dosud nepublikovanými básněmi a doslovem Miloše Doležala. Ten úvodem píše: "Dějiště: dům na pražské Kampě a zapadlé vysočinské město Hlinsko.

Korespondence mezi českým ministrem ve Vídni Antonínem Rezkem a mladočeskými politiky Václavem Škardou a Karlem Kramářem navazuje na první díl dopisní výměny mezi A.

Korespondence mladočeského politika a roudnického starosty Ervína Špindlera (1843–1918), kterou adresoval v letech 1867–1899 své snoubence a manželce Marii Procházkové, představuje cenný pramen k poznání privátní a veřejné sféry české měšťanské rodiny v Rakousko-Uhersku i zajímavý příspěvek k výzkumu moderních politických dějin konce 19. století.

Jádrem již čtvrté knihy tzv. dadakorespondence Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, které autor adresoval významným úřadům a institucím (patří mezi ně Kancelář prezidenta republiky, Policejní prezidium České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud či nejrůznější ministerstva).

Publikace představuje korespondenci mezi rakouským barokním malířem Martinem Johannem Schmidtem (Kremser Schmidtem) a začínajícím malířským žákem Franzem Oesterreicherem z Jihlavy.

Sborník textů téměř šedesáti autorek a autorů, který je koncipován jako dárek k padesátinám Miloslava Kaly, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Korespondence českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (1838–1915), dochovaná v nemalém množství v jeho osobním fondu, uloženém v Archivu Národního muzea v Praze, je odrazem rozsáhlých vědeckých, pedagogických, publikačních, redakčních, organizačních i politických aktivit svého pisatele a okruhu jeho kolegů, přátel či známých. Nejpočetnější, ale nepochybně i nejzajímavější je korespondence vedená s českými historiky, která zahrnuje dopisy jak Kalouskových kolegů z univerzity a fakulty starší i mladší generace a jeho žáků, postupně se etablujících na poli historické vědy, tak historiků regionálních, archivářů z různých typů archivů, včetně tehdy privátních, a ne vždy snadno přístupných, středoškolských profesorů, muzejních a knihovních nebo i vlastivědných pracovníků či zapálených amatérů.

Kniha představující neznámou tvář portugalského klasika (1840–1900) sestává z dochovaných dopisů čerstvě zesnulého „nejzajímavějšího Portugalce 19. století“, uvedených osobní vzpomínkou jeho přítele. Carlos Fradique Mendes je zde velmi konkrétně určen jako dandy, rentiér, kosmopolita, dobrodruh, polyhistor a odmlčevší se básník, přesto však lze mluvit o „korespondenci jedné abstrakce“.

K výročí narození Jiřího Voskovce (19. června 1905) vychází soubor zvukových dopisů, posílaných životnímu příteli Janu Werichovi do Prahy v šedesátých a sedmdesátých letech.

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života.

Svazek Dopisů je komplementem k monografii Arne Laurin (1889–1945).

Publikace s neotřelou grafikou Pavla Růta, určená především mladším čtenářům, nás vtahuje do života slavného českého emigranta, která strávil v Americe posledních třicet let svého života.

Dnes již málo známé spisovatelky Sofie Podlipská a Irma Geisslová si v letech 1883 až 1897 dopisovaly jak o svých každodenních starostech, tak o výjimečných zážitcích, vyměňovaly si názory na umění a uvažovaly o smyslu života.

Je pozoruhodný příběh tohoto přátelství dvou básníků, které jako by všechno rozdělovalo: zeměpisná vzdálenost (jeden se nejčastěji nachází v Paříži, ten druhý v Praze), jejich společenská angažovanost (jeden je sionista, druhý český patriot) i pojetí poezie (jeden se zasazuje za volný verš, druhý vyznává klasickou prozodii verše rýmovaného).

Rozsáhlý výbor z korespondence básníka, filosofa a indologa René Daumala, kterou francouzský editor označil za jednu z nejkrásnějších ve 20. století, zahrnuje období 1932-1944, tedy období po rozpadu literární skupiny Vysoká hra až do autorovy předčasné smrti. Mezi adresáty adresáty dopisů patří Maurice Henry, Rolland de Renéville, Jean Paulhan, Georges Ribemont-Dessaignes, Luc Dietrich, Jeanne de Salzmann, Léon Pierre-Quint a mnoho dlaších. Knihu doplňuje překlad rukopisných záznamů R.

Korespondence, dochovaná v nemalém množství v osobním fondu českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (1838–1915), uloženém v Archivu Národního muzea v Praze, je odrazem rozsáhlých vědeckých, pedagogických, publikačních, redakčních, organizačních i politických aktivit svého pisatele a okruhu jeho kolegů, přátel či známých.