Mladý spisovatel Ondřej Macura není v české literatuře nováčkem. Po románu Netopýři, který nabídl jakousi nadsazenou zprávu z ?temnot každodennosti?, se ve své čtvrté knize navrací k poezii. Básnická sbírka s názvem Sklo je naopak plná křehké, zimní obraznosti a nakažlivé krásy. Bohaté reliéfy lyrických nálezů vyvažují příběhy, ve kterých můžeme s autorem pobýt ve světě ?přesné obraznosti?, pro kterou máme poezii rádi. Nejsou to světy náhradní a únikové, spíš pravá poezie dnešního dne! Ani v nové knize nechybí ironická echa, která jsou pro Macuru tak typická. Nepochybně stojí za připomenutí, že ?mezi anděli a mezi básníky je dobré si hlídat peněženku!?