Jacques Hotteterre patří mezi významné osobnosti hudby na počátku 18. století. Působil jako flétnista na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV., stavitel hudebních nástrojů a vyhledávaný pedagog. Své zkušenosti sepsal v několika traktátech, z nichž dva nejvýznamnější obsahuje v českém překladu tato kniha. Zásady hry na příčnou flétnu, zobcovou flétnu a hoboj (Paříž 1707) byly vůbec první učebnicí hry na příčnou flétnu. Dnes jsou nejcennější především pasáže o artikulaci a ornamentice, kde Hotteterre velmi srozumitelným a praktickým způsobem vykládá způsob jejich hry. Na tyto kapitoly pak navazuje ještě v dalším textu, Upozornění k První knize suit (Paříž 1708), kde podává vysvětlení k dalším specifickým ozdobám a doplňuje tím výklad v předchozí učebnici.
Komentovaná edice obsahuje překlady Zásad podle amsterdamského vydání (1710) a Upozornění podle druhé pařížské edice (1715), které jsou pro dnešní čtenáře vhodnější, přičemž odlišnosti prvních pařížských vydání z let 1707 a 1708 jsou srovnávány v poznámkách. Kniha v českém prostředí vůbec poprvé zpřístupňuje společně oba tyto traktáty, které patří mezi základní texty k historicky poučené interpretaci, k estetice instrumentální hry francouzské barokní hudby a zároveň jsou velmi inspirativním pramenem k dějinám hudební pedagogiky.