Životopis Přemysla Pittera je příběhem českého protestantského myslitele, radikálního pacifisty a charitativního a sociálního pracovníka, který většinu života prožil ve sporu s určujícími dějinnými proudy minulého věku. Za nacistické okupace pomáhal židovským dětem a v letech 1945–1947, během tzv. akce Zámky, zorganizoval humanitární pomoc pro víc než osm set židovských, českých a německých dětí, které zachránil z koncentračních nebo sběrných (odsunových) táborů. Po roce 1951, kdy byl nucen odejít do exilu, působil deset let v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Jeho život, naplněný obdivuhodnými činy, si zaslouží pozornost i vzhledem k vnitřní opravdovosti, s níž Pitter nepřestával hledat víru, která by člověku umožnila prožít život vnitřně opravdový a zároveň prospěšný.