Náučné a odborné knihy

V předjaří není těžké být botanikem.

Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy.

Základní dílo přírodovědce, antropologa, kybernetika, ekologa a etnologa, v němž se zamýšlí nad skrytou dynamikou života a které se stalo milníkem myšlení dvacátého století.

Nově ilustrovaná reedice dnes již téměř zapomenutého skvostu, který inicioval vstup na duchovní cestu řadě hledačům a to nejen v okruhu žáků Fráni Drtikola, kde se šířila formou samizdatu. Ve staré Číně učil nejvznešenější náboženské filosofii mudrc Lao-c’.

Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století.

Publikace je výzkumným výstupem autorů, jejichž centrem badatelského zájmu byla problematika narace.

Již více než sto let rozvoj pozitivně definuje směřování naší společnosti.

Otázka, kterou si v různých souvislostech klade Jean-Francois Lyotard, současný francouzský filosof, je stále stejná: jak můžeme něco vědět o tom, že věci jsou.

G.

Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy uspořádání světa, jako jsou například otázky duše, Boha, potenciality, singularity či mnohosti.

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby.

Barva představuje jeden z tradičních filosofických problémů, který byl a je zkoumat z nejrůznějších úhlů pohledu, v různých souvislostech a kontextech.

Jaké poznání nám mohou zpřístupnit psychedelika.

Příběh o tom, jak byla v uplynulém století hledána, nalézána, ztracena a znovu nalézána cesta ke všeobecnému míru.

Inuité znali mnoho pověstí a mýtů, které si navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě.

Kniha vysvětluje a popisuje kuřáctví jako formu naučeného chování.

Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda. V širším ohledu pak zkoumá, jakým způsobem lze pojmout spojení poznání s náboženským prožitkem prostřednictvím symbolů, „jež obrazně vyjadřují emoční, citovou stránku prožitku a zároveň stojí v živém vztahu se souhrnem vědění své doby a se skutečným procesem poznání. Právě proto, že se možnost takové symboliky stala naší době cizí, měl by se projevit zvláštní zájem o návrat k jiné době, jíž byly sice cizí pojmy vědecké mechaniky, dnes již klasické, která nám však umožňuje přinést důkaz existence symbolu, který má současně náboženskou i přírodovědeckou funkci.“ Vydání doplňuje Pauliho syntetizující esej Věda a myšlení západu.

Německý naturfilosof, psycholog, lékař a fyzik Gustav Theodor Fechner (1801-1887) patří k nejpozoruhodnějším duchům 19. století.

Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie.

Kniha obsahuje texty o Medúse, bazilišcích, dvojnících i upírech; o fantastických světech za zrcadlem i o světech, ve kterých jsou zrcadla zakázána; o zrcadlových labyrintech a obludách, jež se v nich skrývají; o kouzelných zrcadlech vyjevujících budoucnost a odpovídajících na otázku, kdo že je na světě nejkrásnější; o profesních skupinách jako kulturisté, fyzioterapeuti, herci či tanečníci, pro něž je zrcadlo nepostradatelnou pomůckou při jejich práci; ale i o tom, co může díky pohledu do zrcadla nebo zrcadlící se plochy přinášet uvědomění si sebe sama, ať už se to týká zvířat, robotů nebo mytických bytostí jako Narcis či biblická Eva.

Odkud čerpat naději ve zdevastované cynické současnosti.

Kniha zachycuje myšlení autora v jeho výzkumném záběru od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou v období antropocénu, kdy se lidstvo stává klíčovým geologickým činitelem na Zemi.

Kniha Objevování existence s Husserlem a Heideggerem(1967) obsahuje soubor textů, které Emmanuel Levinas – jedna z klíčových postav filosofie dvacátého století – věnoval myšlení zakladatelů fenomenologie. Tyto studie vznikaly v období pokrývajícím několik desetiletí.

V roce 2003 vyšla kuchařská knížka s poněkud provokativním názvem ...ale máma to vařila líp.

Autor podává v knize poněkud jiný pohled na dějiny hudby.

Emil Přikryl (nar. 1945), jeden z nejryzejších českých architektů a vysokoškolských pedagogů, se zapsal nejen svou tvorbou, ale i morálním přístupem do historie moderní české architektury.

Čo vznikne, ak spojíme politickú moc, finančné prostriedky a vágne pravidlá.

Chceli by ste mať viac času na splnenie svojich snov a želaní.

Stěžejní dílo největšího českého architekta 20. století Josefa Gočára, od jehož smrti právě uplynulo 70 let, určilo styl zvaný národní dekorativismus pro oficiální architekturu ve službách nově zrozeného samostatného Československa.

Miloš Matula, spisovatel, duchovní učitel, kouč, terapeut, cestovatel a badatel již déle než 17 let pracuje ve své šamansko-ezoterické škole Duchovní cesta pokojného bojovníka Světla také s afirmacemi a denními myšlenkami moudrosti.