Není kohout jako kohout. Příběh jednoho převratného vynálezu a lidí, kteří mu propadli. Jak se z podivného dřevěného stroje, na němž se jezdec odrážel nohama od země, stal jeden z nejdůležitějších dopravních prostředků moderní doby? A kdy se na kole poprvé svezli Češi? <br> Jan Králík se vydává po stopách jízdního kola od první Draisovy jízdy roku 1817 až do konce první světové války a s detektivní důkladností boří řadu tradovaných legend. Vypráví o prvních draisinách a kostitřasech, o závratně vysokých kolech i jejich odvážných jezdcích, o prvních závodech, cyklistických klubech, výrobcích a obchodnících, ale také o ženách, které se navzdory dobovým předsudkům odhodlaly usednout do sedla. <br> Ústřední místo v příběhu patří rodině Kohoutových. Když se roku 1879 dostalo do Prahy anglické vysoké kolo Excelsior, synové smíchovského továrníka Jana Kohouta zatoužili po vlastním. Jejich otec jim vyhověl – a v jeho továrně záhy vznikla první vysoká kola Kohout, slavné kohoutovky, které se nesmazatelně zapsaly do počátků české cyklistiky. <br> Výsledkem dvaceti let autorova bádání v archivech, muzeích a soukromých sbírkách doma i v zahraničí je mimořádně výpravná kronika počátků cyklistiky v Čechách. Na 412 stranách a prostřednictvím 600 historických fotografií, kreseb, reklam, dokumentů i dochovaných kol ožívá doba, kdy jízda na bicyklu nebyla samozřejmostí, ale dobrodružstvím, módní výstředností, sportovním výkonem – a nakonec i malou společenskou revolucí.