Hatoko je dvacet pět let a je zpět v Kamakuře, v malém papírnictví Cubaki, které jí odkázala babička. Nastal čas, aby učinila první kroky jako veřejná písařka, neboť babička – její náročná a přísná předchůdkyně – ji naučila obtížnému umění psát na zakázku dopisy pro druhé. <br> <br> Při psaní dopisu je důležité naprosto vše – nejen výběr slov, ale i kaligrafie, papír, inkoust, obálka, známka nebo zvolené pero. Hatoko plní i ta nejpřekvapivější přání zákazníků. Píše blahopřání, kondolence, milostné dopisy i dopisy na rozloučenou. S radostí vyhoví všem žádostem, aby vyřešila konflikty, vyjádřila city i utišila zármutek. A tak se díky jejímu talentu papírnictví Cubaki brzy stává dějištěm nečekaných příběhů a ještě nečekanějších usmíření. <br> <br> Kniha je zároveň podrobným a velice milým průvodcem po Kamakuře, jejích svatyních a chrámech, zahradách i vyhlášených restauracích. Hatoko nás provází také tradičními zvyky, jídly a náboženskými slavnostmi v jednotlivých ročních obdobích.